Všechny přístroje na noční vidění pracují i ve dne ( např. při nastavení osnovy ) kvalita obrazu je však horší než v nočním provozu. Při zapnutí ve dne, nebo v noci v osvíceném prostoru je nutno mít objektivy zakryty krytkou, v opačném případě u přístroje gen. 1 dojde v krátké době ke spálení přístroje. Ani přístroje ostatních generací, i když jsou vybaveny ochranou, není vhodné vystavovat delší dobu nadměrnému osvětlení, dojde u nich k poškození (sníží se jas, nebo se vytvoří tmavá oblast).
Ve tmě sundáme krytky objektivu, přístroj zapneme vypínačem-poloha ON, objeví se obraz, nastavíme okulár dle dioptrií, nastavíme intenzitu osvětlení osnovy, zaostříme objektiv (u binokulárů oba okuláry i objektivy na každé oko zvlášť). Za provozu se obraz zaostřuje již jen objektivem podle vzdálenosti pozorování, pokud zapneme infračervený ozařovač apod. Pokud jsme v úplné tmě a výkon přístroje není dostatečný, zapneme infračervený ozařovač IR. Musíme však dbát na to, abychom u přístrojů gen.1 neozářili blízké předměty, protože tyto přístroje nemají automatickou regulaci zesílení měniče a mohou se poškodit nadměrným světlem od ozařovače. Světlo ozařovače (nasvícený kužel) je viditelné pouze přes přístroj, pouhým okem jej nelze vidět a je proto lepší ozařovač vypnout než odložíme přístroj, zamezíme tím možnému spálení přístroje. Přístroje gen. 2 a víc mají automatickou regulaci zesílení, pokud s ozařovačem ozáříme blízké předměty, elektronika sníží zesílení měniče a nedojde k jeho okamžitému poškození. Při dlouhodobějším používání výkonného IR doplňkového ozařovače (např. laserového) u přístrojů gen. 2+ a vyšších na krátkou vzdálenost, je riziko ¨vypálení ¨ oblasti ve které je příliš velký výkon světla. Elektronicky je sice sníženo zesílení jasu v dané oblasti, ale při dlouhodobějším působení dojde v této oblasti ke snížení citlivosti<u> </u>a obraz bude tmavší. Používejte proto ozařovače jen pokud jsou zapotřebí a ne na krátkou vzdálenost. Použití všech IR ozařovačů je viditelné z přední strany pouhým okem-červené světlo s intenzitou jako u cigarety.
U některých pozorovacích dalekohledů mají IR ozařovače možnost regulace velikosti ozářeného prostoru (jako např. u baterky), tím dosáhneme úzkého paprsku s větším výkonem na větší vzdálenosti, nebo ozáříme velký prostor slabším výkonem světla na menší vzdálenosti např. při chůzi s maskou na hlavě. Pokud se zapne ozařovač za mlhy, nebo stačí i vlhkost ve vzduchu, nastane stejný efekt jako při jízdě autem v mlze se zapnutými světly. Čím více je IR ozařovač výkonný, tím více je viditelný světelný kužel a obraz je víc ¨mléčný¨.
Zvláštností je ochrana proti poškození nadměrným světlem u pozorovacích dalekohledů gen. 1. Jde o cca. 5mm otvor v přední části dalekohledu s vestavěným čidlem, které vypne přístroj v případě ozáření, v případě zapnutí přístroje ve dne s krytkami na objektivech je nutno čidlo překrýt, jinak přístroj nenaběhne.
Doplňkové IR ozařovače mají možnost stranové i výškové regulace paprsku prostřednictvím dvou otvorů v přední části pomocí přiloženého (imbus) klíče. Přední sklíčko IR laserového ozařovače, ale i diodového je nutno udržovat v perfektní čistotě, jinak se značně snižuje jejich výkon, zvláště u laserového se každá nečistota značně projeví-černé kolečka.
POZOR!! Je nepřípustné nahlížet do IR laserového ozařovače za provozu, může dojít k poškození zraku.